Naše studentka na mistroství světa na Taiwanu

Víte, jak se hraje korfbal? Znáte jeho historii? A víte, že jsme měli české reprezentanty na mistrovství světa a mezi nimi i studentku Fakulty zdravotnických studí TUL? Na všechny otázky zjistíte odpověď v rozhovoru s Klárou Novákovou, studentkou 2. ročníku zdravotnického záchranářství.

"V říjnu 20.-29. 2023 se odehrálo korfbalové mistrovství světa na ostrovním státě Taiwan v hlavním městě Tchaj-pei. Mezi hráče národního týmu jsem se dokázala probojovat i já a spolu s dalšími třinácti hráči a dvěma trenéry jsme mohli reprezentovat Českou republiku na velkém mistrovství. Tímto bych Vám chtěla mými  slovy popsat naši cestu na Taiwan a průběh celého mistrovství.

Nejdřív něco o korfbalu. Korfbal hrají dva soupeřící týmy složené ze čtyř žen a čtyř mužů na obou stranách. Skórovat se snaží do 3,5 metru vysokého koše, který je umístěn v zóně o rozměrech zpravidla 20x20 metrů. V celém hřišti jsou tyto zóny dvě a v každé je umístěn jeden koš bez odrazové desky, na který mohou skórovat týmy z každé strany okolo koše. Celé hřiště má rozměry 20x40 metrů. Obroučky košů jsou z plastu. Hraje se s míčem podobným fotbalovému. Hraje se v hale, na trávě, na písku dokonce i ve vodě. Celkově je v 70 zemích registrováno čtvrt miliónu hráčů tohoto sportu. Nejvíce v Nizozemsku (kolem sto tisíc). V Česku je registrováno kolem dvou tisíc hráčů.

Historie tohoto sportu. Korfbal vymyslel v roce 1902 holandský pedagog. Záměrem bylo vytvořit sport, který by ve škole mohli hrát chlapci a dívky dohromady. A vše ostatní naleznete ve videu, které bylo vytvořeno pro informování široké veřejnosti o korfbale, který se účastnil světových her v USA v roce 2022 - korfbal.

Teď něco málo k mistrovstí. V našem sportu jsou přípravy velmi individuální, jelikož jsme stále amatérským sportem. Velký zlom v této naší přípravě nastal 10. 7. 2023, kdy jsme se dozvěděli rozlosování základních skupin z 24 zúčastněných států. Naše skupina byla složena z Thajska a Katalánska. Soustředění, která následovala, byla zaměřena hlavně na katalánského soupeře, protože jsme si chtěli zabezpečit postup do osmifinále. Jak to celé dopadlo se snažím popsat v následujících řádcích.

První dny na Taiwanu bych nazvala cestovními, ubytovacími, poznávacími a aklimatizujícimi dny. První část pobytu nám trenér naordinoval cíleně odpočinek i na lůžku po dlouhém letu. Samozřejmě jsme zde podnikli několik výletů za poznáním místní kultury a přírody. Což nás všechny nadchlo, je tady stále co vidět. Ale hlavním důvodem, proč jsme tam letěli a těšili se, bylo mistrovství světa v korfbale. Mohla bych Vám popisovat, jak je to tam všechno neuvěřitelně obří, ale to bychom se nedostali k výsledkům. Takže jen zmíním, že komplex ve kterém jsme hráli, čítal tři tělocvičny nad sebou, to znamená ve třípatrové budově. Zvykání si na novou halu bylo pro někoho jednodušší a pro někoho daleko těžší. Za mě tam byla velmi tvrdá podlaha, která mi ovlivnila pružnost kotníků na celém tomto mistrovství.

Další dny jsme se dokázali probojovat přes základní skupinu, kdy hned při prvním zápase s Thajskem (konečný výsledek 24:5 v náš prospěch) jsem se zranila a natáhla si vaz v kotníku. Tímto sice pro mě obsazení v základní sestavě skončilo, ale bojování naší výpravy ne! Následující zápas byl s Katalánskem, který byl velmi napínavý, až do čtvrté, poslední desetiminutovky, kdy jsme střelili velmi důležité koše a ukončili tento zápas vítězstvím 25:15, což pro nás znamenalo postup do osmifinále. Zde na nás čekali mistři světa z Nizozemí a naši sousedé ze Slovensko. Slovensko jsme porazili vší silou 21:13, a pak nás čekal nejtěžší soupeř tohoto mistrovství Nizozemsko. S tímto týmem je pro všechny účastníky velmi těžké poměřování síl, protože u nich se korfbal hraje na profesionální úrovni a jejich příprava je radikálně rozdílná od té naší. Český tým v bojovném zápase adekvátně podlehl 9:37. I tak naše cesta nadále pokračovala, protože jsme z druhého místa osmifinálové skupiny postoupili do čvrtfinále.

Souboj ve čtvrtfinále světového šampionátu přinesl následující bitvu o postup mezi nejlepší čtyři týmy. Našimi soupeři se pro tyto bitvy stal tým z Německa a znovu tým z Nizozemí. První zápas jsme odehráli s hráči z Německa. Věděli jsme, že to bude těžká bitva z našich minulých zkušeností s tímto týmem, ale rozhodně jsme nechtěli vzdát nic předem. Nastoupili jsme do zápasu s největší odvahou a odehráli neuvěřitelný zápas s výsledkem 20:19 v náš prospěch. Hurá! Další zápas s týmem Holandska proběhl ve stejném duchu, jako ten první, a to prohrou 13:41. I když tento výsledek nevypadal velmi pozitivně, pro nás to i tak bylo vítězné, jelikož jsme s jistotou a velkým nadšením mohli vstoupit do boje o bronz ve světovém mistrovství, Náš boj o bronz jsme sehráli s týmem z Belgie s velkým nasazením. Z historie víme, že na posledním mistrovství světa se umístil jako druhý v africkém Durbanu. Zápas pro nás probíhal neúspěšně, i přes všechny snahy jsme tomuto soupeři podlehli s celkovým výsledkem zápase 11:26. Pro nás jsme vybojovali neuvěřitelné 4. místo na mistrovství světa v korfbale v roce 2023. Jednalo se o historicky třetí zápas o bronz na mistrovství světa pro Českou republiku. I když nám medaile mezi zuby necinkly, tak to bylo SKVĚLE odehrané mistrovství světa. Místo v první „sedmičce“ z 24 týmů nám zajistilo účast na světových hrách v Číně v roce 2025, což je jasně definovaný úspěch. A já za tuto zkušenost děkuji Všem, kteří mě na této cestě velmi podporovali.

Například musím poděkovat Technické univerzitě v Liberci, Fakultě zdravotnických studií, která mi dokázala vytvořit podmínky pro účast na tomto mistrovství. Pro mne byl stanovený úkol domluvit si s každým vyučujícím náhradu za výuku a doplnění probrané učební látky. Komunikace a ochota vyučujících byla skvělá, což bych chtěla velmi vyzdvihnout a poděkovat ještě tou cestou.  Celý tým pedagogů, všichni do jednoho, se mnou našli rozumná řešení, každý mi popřál hodně úspěchů a sil. Někteří pedagogové se po mém příjezduosobně o naše úspěchy zajímali. Potěšil mě i zájem mých spolužáků, kteří mě podporovali i na dálku a kontinuálně informovali o dění ve výuce.

 A samozřejmě nakonec jedno velké klišé -  díky, mé rodině!"

---

21. 2. 2024