Studenti Fakulty zdravotnických studií TUL se představují

Radek Rozkovec, student oboru Zdravotnický záchranář Fakulty zdravotnických studií

Radek již třetím rokem studuje obor Zdravotnický záchranář, v jehož průběhu se pravidelně zúčastňuje praxí, jejichž součástí jsou i ostré výjezdy s pracovníky zdravotnické záchranné služby. Právě na jednom z nich se setkal se situací, která ho velice zasáhla. Po příjezdu na místo záchranáři zjistili, že pomoc starší paní nedorazila včas i proto, že okolí neumí pomoci ani základními úkony, které se učí již děti na základních školách a žena tak zůstala třicet minut bez pomoci. Bohužel pro mnoho spoluobčanů je problematická i domluva s pracovníky dispečinku záchranné služby. Zbytečně tak dochází k nedorozumění a zpoždění nutné pomoci.

Většina studentů by byla situací zaskočena, ale ne každý zareaguje tak, jako Radek, kterého uvedený příběh přiměl zamyslet se, co může udělat pro větší poučení laiků, kteří se do podobné krizové situace dostanou. Se souhlasem vedení fakulty si zapůjčil výukovou simulační pomůcku – torzo těla, které slouží k demonstraci a nácviku resuscitačních technik a rozhodl se oslovit školy ve svém okolí s nabídkou kurzu. Domluvil se tak nejen s gymnáziem, ale i základními školami či speciální školou, kterým nabídl kurz v délce 45 min. pro žáky druhého stupně, o který projevili vyučující zájem.

Předmětem kurzu tak měla být nejen ukázka a nácvik resuscitace, ale i základní rozeznání onemocnění a příznaků (infarkt, mrtvice, epilepsie, různé úrazy…). Cílem kurzu bylo také naučit studenty komunikaci s dispečinkem a představit práci záchranářů. Brzy se ukázalo, že nabízených 45 min. je nedostačující. Přednáška byla zařazena do občanské nauky a tématu Svět práce, děti byly velice aktivní, pokládaly mnoho dotazů, které se týkaly výjezdů záchranné služby, kurzů i možností studia.

Radek tak již nyní plánuje další školami požadované kurzy, jejichž součástí by mohl být např. test základních znalostí a prezentace osobního příběhu. V záloze má i představení dalších situací, které vyplynuly z diskuze na školách, jako je např. záchrana tonoucího či pomoc drogově závislé osobě. Ve stupni znalostí jednotlivých dětí a studentů jsou velké rozdíly a také otázky na záchranáře mají velký záběr. Radek tak do budoucna uvažuje o uspořádání dalších přednášek. Z pohledu fakulty se jedná o záslužnou kladně oceňovanou aktivitu, která bude i nadále podporována.