Závěrečné práce studentů
Řešené závěrečné práce
| Interakce buněk s biomateriálem. |
| status |
DP; Kateřina Tunegová |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
Student se bude věnovat biologicky produkovanému materiálu a jeho interakci se specializovanými savčími buňkami. Práce je převážně praktická. |
| Interakce buněk s biomateriálem. |
| status |
BP; Iva Kovaříková |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
Student se bude věnovat vývoji metodiky pro model hojení ran. |
| Detekce nukleových kyselin |
| status |
BP; Jiří František Beneš |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D.
|
| anotace |
PCR (polymerázová řetězová reakce) je rychlou a spolehlivou metodou umožňující kvalitativně nebo kvantitativně vyhodnotit specifickou RNA ve vzorku.PCR využívá různých přístupů, hlavními je využití specifické TaqMan sondy nebo nespecifická detekce pomocí barvičky SybrGreen. Efektivita a citlivost detekce záleží na použité reakční směsi, které se neustále vyvíjí. Cílem práce bude otestovat a porovnat různé způsoby detekce nukleových kyselin a zjistit, zda je některý z přístupů vhodný pro detekci málo exprimovaných mRNA případně pro detekci nekódujících RNA. Jako zdroje RNA využijeme lidské linie pěstované in vitro a izolaci RNA pomocí afinitních kolonek a centrifugace. RNA bude detekována pomocí specifických primerů a přístroje PCR v reálném čase, který umožňuje relativní kvantifikaci. Výstupem bude zhodnocení různých detekčních přístupů pro kvantifikaci RNA.
|
| Modelové tkáňové kultury |
| status |
BP; Jiří Miler |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
Tkáňové kultury představují hlavní modelový system pro hodnocení bezpečnosti a účinnosti nových látek a materiálů. Pro jejich růst se používají plasty se speciální povrchovou úpravou. Pro větší flexibilitu experiment v laboratoři by bylo výhodné získat kultivační pomůcky na míru. K tomu by mohlo sloužit jejich vytištění na 3D tiskárně dle požadavků daného experimentu. V další fázi by bylo možné do kultivačních nádob tisknout přímo živé buňky a vytvořit tak vysoce specializované modely. Cílem bakalářské práce bude navrhnout a vytisknout na 3D tiskárně inzert do kultivačních jamek a zhodnotit jeho bezpečnost pro použití s tkáňovou kulturou. Pro tisk kultivačního povrchu bude použit biokompatibilní polymer např. kyselina polymléčná. Návrh produktu bude přizpůsoben klasickým kultivačním jamkám, které se používají pro hodnocení toxicity materiálů. Vytištěný inzert bude osazen kulturou lidských buněk (např. osteoblasty nebo keratinocyty) a bude zjištěna jejich viabilita. Pokud bude metodicky možné, využijeme dale 3D tiskárnu pro biotisk lidských kožních buněk na kultivační mističku. Výstupem bude zhodnocení využití 3D tiskárny pro inovaci laboratorních modelů tkáňových kultur.
|
| Bioprodukce nanočástic |
| status |
BP, Martin Csuha |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
Zlaté nanočástice produkované léčivou rostlinou jsou potenciální nosiče pro genovou terapii. Jejich využití je ale limitováno nedostatkem informací ohledně jejich přípravy, stability a interakce s lidskou buňkou. Cílem práce bude optimalizovat produkci nanočástic z různých zdrojů a případně stanovit jejich vliv na lidské buňky. Jako zdroje nanočástic budou využity vodné extrakty rostlin, zmražené vzorky, sušené vzorky, koření apod. Zaměříme se na vliv pH a teploty na výtěžek nanočástic, jejich absorbční spektrum a zhodnotíme krátkodobou a dlouhodobou stabilitu. Výstupem práce bude porovnání použitých metodik přípravy biologicky produkovaných nanočástic a doporučení pro praxi. |
| Detekce krátkých nukleových kyselin |
| status |
BP, Ondřej Šimek |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
Nekódující RNA, např. microRNA, jsou krátké úseky RNA, které kontrolují všechny buněčné procesy. Jsou to tedy velmi důležité molekuly a změny v jejich hladině vedou k různým patologickým stavům. Proto jsou take v současné době často využívány jako markery onemocnění. Pro jejich zpracování je potřeba znát koncentraci krátkých RNA ve vzorku. Protože jsou pouze 21 bp dlouhé, není možné je detekovat pomocí klasického spektrometru při vlnové délce 260 nm, tak jako klasickou mRNA. K jejich detekci se využívá speciální spektrometr Qubit se svou reakční směsí, Qubit (kombinace absorbance a fluorescence, detekce v malém objemu). Cílem bakalářské práce je zavést a optimalizovat metodu detekce krátkých RNA pomocí fluorescenčního spektrometru Tecan a reakční směsi Qubit. Zdrojem krátkých RNA budou lidské buněčné linie. K izolaci krátkých RNA využijeme afinitní kolonky a centrifugaci. Spektrometr Tecan, který je nově na oddělení VBA umožňuje vedle absorbance i měření fluorescence a je tedy vhodným přístrojem pro optimalizaci detekce za použití chemie Qubit. Výsledky měření na stroji Tecan budou porovnány s výsledky získanými z přístroje Qubit. Výstupem bude optimalizovaná metodika detekce krátkých RNA ve vzorcích z lidských buněk.
|
| Metodiky hodnocení buněčné proliferace |
| status |
DP, Adéla Buchnarová |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
Student bude mít za úkol porovnat různé metodické přístupy hodnocení proliferace buněk. Proliferace buněk je základní biologická charakterizace nového materiálu. Z porovnání metodik bude udělán závěr co se týká validity a opakovatelnosti jednotlivých přístupů a doporučení pro praxi. Měření bude probíhat na pestré škále přístrojů a bude náročné na čas strávený v laboratoři. Experimentální práce v laboratoři. |
| Detekce mykoplazmy v tkáňové kultuře. |
| status |
BP, Volodymyr Andreitsov |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
Mykoplazmy představují problematickou kontaminaci tkáňových kultur. Tkáňové kultury se používají pro zhodnocení bezpečnosti a účinnosti léčiv, hodnocení biocompatibility materiálu a další základní I aplikovaný výzkum. Aby byly výsledky opakovatelné a věrohodné, je potřeba mít tkáňové kultury čisté. Cílem práce bude zavedení a optimalizace metody detekce mykoplazmy v tkáňové kultuře. Pro detekci mykoplazmy využijeme polymerázovou řetězovou reakci (PCR) a specifické primery. PCR budeme provádět pomocí SybrGreen barvičky, která se interkaluje do nukleové kyseliny a emituje fluorescence. Kvantifikaci mykoplazmy potom budeme hodnotit pomocí PCR v reálném čase a relativní kvantifikace. Pokud bude metodicky možné, porovnáme citlivost detekce PCR a citlivost fluorescenční mikroskopické analýzy (po obarvení nukleové kyseliny pomocí DAPI) přímo v kontaminované kultuře. Výstupem bude optimalizovaná metodika detekce mykoplazmy v tkáňové kultuře pomocí PCR.
|
| Nebulizační systém pro in vitro testování respirační sensibilizace s využitím 3D modelů respiračního traktu |
| status |
DP, David Kubeš |
| školitel |
Mgr. Svobodová Lada, Ph.D. |
| anotace |
Senzibilizace je obecně specifická imunitní reakce, která se může objevit po kontaktu se senzibilizující látkou a vést k astmatu, rýmě, kontaktní dermatitidě nebo jiným nežádoucím systémovým reakcím. Chemikálie, složky kosmetiky, zdravotnických prostředků a dalších spotřebních výrobků nebo faktory prostředí mohou u citlivé populace spustit proces senzibilizace. Senzibilizace kůže je podrobně popsána a oficiálně testována mnoha metodami in vivo a in vitro, které jsou zahrnuty ve směrnicích OECD. Naopak o principech, klíčových faktorech a událostech spojených s procesem senzibilizace dýchacích cest je známo jen velmi málo, přičemž některé rysy se zdají být podobné senzibilizaci kůže. Do testů senzibilizace a iritace dýchacích cest se začleňují 3D modely epitelových lidských tkání dýchacích cest, které poskytují komplexnější vhled do dlouhodobých a opakovaných expozičních experimentů, jež jsou nezbytné pro zahájení procesu senzibilizace bez použití zvířat. K přiblížení se reálným podmínkám in vivo je možné systém zefektivnit s využitím nebulizačních technik k tvorbě aerosolů. Výsledkem diplomové práce bude optimalizace a charakterizace nebulizačního systému ExpoCube. Popis technických parametrů systému, výpočty vstupních a výstupních dávek nebulizovaných látek. Optimalizace přístroje pro zavedení do běžného provozu laboratoří SZÚ, vytvoření Standardního operačního postupu (SOP) včetně sterilizačních technik jednotlivých komponentů systému a bezpečnostních parametrů. |
| Přístupy in vitro k hodnocení kožní sensibilizace jako alternativa k testům na zvířatech |
| status |
BP, Denisa Marková |
| školitel |
Mgr. Svobodová Lada, Ph.D. |
| anotace |
Hodnocení potenciálu senzibilizace kůže představuje důležitou složku posouzení bezpečnosti látek, relevantní v kontextu několika nařízení EU zaměřených na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Až donedávna se posouzení senzibilizace kůže opíralo o zkoušky na zvířatech. V roce 2013 se však EURL ECVAM zavázala k formálnímu hodnocení metod pro senzibilizaci kůže bez použití zvířat. Dále převzala na mezinárodní úrovni vedoucí úlohu při tvorbě pokynů pro vykazování definovaných přístupů (OECD 255, 256), tj. přístupů založených na použití různých typů údajů, včetně údajů in silico, in chemico a in vitro. |
| Metodika stanovení prokaryotních a eukaryotních typů buněk s využitím průtokové cytometrie |
| status |
DP, Veronika Šeflová |
| školitel |
Mgr. Svobodová Lada, Ph.D. |
| anotace |
Průtoková cytometri představuje laboratorní techniku, která je založena na principu fluorescence a rozptylu světla. Využívá se především při studiu buněčné diferenciace, funkční analýzy eukaryotických buněk, ale také k rychlé kvantifikaci a identifikace buněk ve vzorku, analýze buněčných parametrů a také buněčnému třídění. Základní principy průtokové cytometrie se dají aplikovat i na prokaryotní mikroorganismy. Značení pomocí speciálních fluorescenčních sond umožňuje identifikaci různých populací, ale také mikrobiálních společenstev. S využitím specifických fluorescenčních barviv dojde k selektivnímu značení vybraných druhů a tím se stává metoda velmi specifickou. |
| Zdravotní rizika spojená s tetovacími barvami a permanentním make-upem |
| status |
BP, Natálie Soukupová |
| školitel |
Mgr. Svobodová Lada, Ph.D. |
| anotace |
V souvislosti s ochranou veřejného zdraví došlo v rámci Evropské unie k legislativnímu omezení používání vybraných nebezpečných chemických látek obsažených v tetovacích inkoustech a přípravcích pro permanentním make-up, a to na základě nařízení REACH účinného od ledna 2022. Tato regulace cílí na snížení výskytu nežádoucích účinků, zejména chronických alergických reakcí a zánětlivých dermatologických komplikací souvisejících s těmito aplikacemi. Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku zdravotních rizik spojených s aplikacemi tetování a permanentního make-upu, s důrazem na ošetřovatelskou péči u pacientů s komplikacemi, prevenci těchto stavů a informovanost populace. |
| Vývoj a biologická charakterizace systému studeného atmosférického plazmatu pro inaktivaci bakteriálních biofilmů |
| status |
DP; Václav Špirákus |
| školitel |
Mgr. Svobodová Lada, Ph.D. |
| anotace |
Diplomová práce se zaměřuje na vývoj, optimalizaci a biologickou charakterizaci laboratorního systému studeného atmosférického plazmatu (cold atmospheric plasma, CAP) s potenciálem využití při kontrole bakteriální kontaminace a infekcí spojených s ranami. Práce navazuje na předchozí experimentální výzkum zaměřený na konstrukci plazmového zařízení a ověření jeho základních fyzikálních a biologických vlastností. Hlavním cílem práce bude ověřit funkčnost a reprodukovatelnost vytvořeného plazmového systému a charakterizovat biologickou odpověď vybraných bakteriálních biofilmů na působení generovaného plazmatu. Experimentální část bude zahrnovat sestavení a případnou optimalizaci zařízení, ověření jeho provozních parametrů a aplikaci plazmového ošetření na standardizované bakteriální biofilmy. Biologický účinek bude hodnocen především pomocí fluorescenčního Live/Dead barvení a mikroskopické analýzy, která umožní posoudit změny v distribuci buněk s odlišnými charakteristikami membránové integrity po expozici plazmatu. V závislosti na experimentálním uspořádání bude hodnocena také reprodukovatelnost biologické odpovědi při vybraných podmínkách expozice. Výsledkem práce bude technicky a biologicky charakterizovaný laboratorní systém CAP a soubor dat popisujících jeho účinek na bakteriální biofilmy z hlediska fluorescenčně hodnocené buněčné viability. Získané poznatky vytvoří základ pro další optimalizaci experimentálních podmínek a pro navazující kvantitativní hodnocení antibakteriální účinnosti kultivačními metodami. |
| Vliv vzdálenosti plazmového zdroje a doby expozice na antibakteriální účinnost studeného atmosférického plazmatu hodnocenou kultivační metodou |
| status |
DP; Denisa Kolesníková |
| školitel |
Mgr. Svobodová Lada, Ph.D. |
| anotace |
Diplomová práce se zaměřuje na kvantitativní hodnocení antibakteriální účinnosti studeného atmosférického plazmatu (cold atmospheric plasma, CAP) při působení na vybrané bakteriální kultury. Práce navazuje na předchozí vývoj laboratorního plazmového systému a související výzkum jeho potenciálního využití při kontrole bakteriální kontaminace a infekčních komplikací spojených s ranami.Hlavním cílem práce bude stanovit vliv vzdálenosti mezi plazmovým zdrojem a exponovanými bakteriálními kulturami a vliv doby expozice na počet kultivačně detekovatelných bakterií po ošetření studeným atmosférickým plazmatem. Experimentální část bude zahrnovat přípravu standardizovaných bakteriálních kultur, jejich expozici při definovaných kombinacích experimentálních parametrů a následné kultivační stanovení počtu životaschopných bakterií. Antibakteriální účinek bude kvantifikován pomocí počtu jednotek tvořících kolonie (colony-forming units, CFU), přičemž výsledky budou vyhodnoceny vzhledem k odpovídajícím neošetřeným kontrolám. Podle experimentálního protokolu bude počet bakterií vyjádřen jako CFU na vzorek, případně CFU/mL. Získaná data budou statisticky analyzována s cílem posoudit samostatný vliv vzdálenosti a doby expozice, případně jejich vzájemnou interakci. Výsledkem práce bude kvantitativní charakterizace antibakteriální účinnosti laboratorního systému CAP v závislosti na zvolených parametrech ošetření. Na základě získaných výsledků budou identifikovány podmínky spojené s nejvýraznější redukcí kultivačně detekovatelné bakteriální nálože a formulována doporučení pro další optimalizaci plazmového systému a jeho budoucí biologické ověřování. |
Obhájené závěrečné práce
| Možnosti použití robotických systémů pro UV desinfekci ve zdravotnických zařízeních |
| status |
obhájená BP |
| student |
Nataly Al Shaer |
| školitel |
Mgr. Andrea Vávrová, Ph.D. |
| anotace |
Kvalifikační práce se zaměřuje na popis fyzikálního principu působení UVC záření užívaného pro dezinfekci povrchů zdravotnických zařízení. Bude vypracována rešerše současného stavu využití UVC systémů (zejména mobilních robotických) užívaných pro dezinfekci ve zdravotnických zařízeních. Ve své praktické části studie experimentálně stanoví vliv vzdálenosti od zdroje zdroje záření, vliv fyzikální povahy dezinfikovaného povrchu a vliv délky osvitu na účinnost UVC záření za použití kultur grampozitivních a gramnegativních sbírkových bakteriálních kmenů. |
| Metodika stanovení kompatibility kostních buněk na strukturovaný materiál |
| status |
obhájená, BP |
| student |
Kateřina Tunegová |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
U různě drsného materiálu, který by mohl být použit jako kostní implantát, budeme sledovat chování buněk v odpovědi na změnu drsnosti materiálu. Cílem práce bude zavést metodiku odhadu biokompatibility na daný materiál. Experimentální práce v laboratoři. |
| Zavedení a optimalizace metodiky pro kokultivace eukaryotních a prokaryotních buněk |
| status |
obhájená, DP |
| student |
Klára Havlová |
| školitel |
Mgr. Svobodová Lada, Ph.D. |
| anotace |
Práce se zaměří na kokultivace jednotlivých druhů patogenních a komenzálních typů bakterií s daným typem eukaryotních buněk, tak abychom mimikovali různé typy tkání (např. kůže, kost). Dále budou optimalizovány kultivační podmínky - vhodné typy médií, čas potřebný pro adhezi buněk, čas pro vytvoření reprezentativní kokultury, a další parametry nejvíce realisticky simulující prostředí v organismu. V neposlední řadě bude ověřen protokol pro kokultivaci, jeho validnost a aplikovatelnost na vybraném biomateriálu popřípadě antibakteriální aktivita vybrané látky. |
| Degradace textilního odpadu účinkem houbových mycelií |
| status |
obhájené; ve spolupráci FT-FZS; školitel: Ing. Daniela Lubasová, Ph.D. (FT, Katedra hodnocení textilií), BP a DP |
| student |
Hana Lapáčková, Martin Procházka |
| konzultant |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
Přírodní a textilní odpad podléhá v různé míře biodegradaci. Degradace houbovými mycelii je zvlášť zajímavá vzhledem k tvorbě kompozitu, který může nalézt nové uplatnění. Cílem prací je zhodnotit účinnost degradace různých typů mycélií na různé typy textilního odpadu včetně možné využitelnosti kompozitu. Experimentální práce v laboratoři. |
| Aplikace laserů v současné biomedicíně |
| status |
obhájené, BP. |
| student |
David Kubeš, Lucie Vlčková |
| školitel |
Ing. Zvercová Iveta, Ph.D. |
| anotace |
V průmyslném a vědeckém prostředí se lasery staly velmi používaným nástrojem při úkonech vyžadující vysokou přesnost a hlavně cílenost, která je v medicíně také velmi důležitá při léčení v oborech jako je chirurgie, dermatologie, onkologie a další. Díky neustálému vývoji dosáhli lasery úplně nových možností využití, a proto je potřeba zmapovat možnosti nasazení laseru určité vlnové délky do určitého medicínského odvětví. Práce bude zaměřena na komplexní zmapování současného stavu a trendů v oblasti aplikací laserů v biomedicíně. Cílem je získat přehled o využití laserových technologií v různých medicínských oborech, se zvláštním důrazem na technické specifikace a parametry těchto zařízení z důvodu možného použití laserů firmy Crytur v medicínské praxi. Mezi cíle bakalářské práce patří seznámení se s fungováním laserů, provedení rešerše aktuálních informací o laserech na našem území a ve světě a zhodnocení a porovnání laserové technologie firmy Crytur a současně používané techniky v biomedicíně. Bakalářská práce bude zpracována v teoretické rovině metodou analýzy písemných pramenů. Sběr dat proběhne pomocí rešerše a analyticko-komparační činnosti z odborných publikací. |
| Určení parametrů průtokové cytometrie pro detekci extracelulárních vezikulů |
| status |
obhájená, BP, Adéla Buchnarová |
| školitel |
RNDr. Veronika Benson, Ph.D. |
| anotace |
Extracelulární vezikuly (EV) představují heterogenní skupinu membránových struktur, které buňky uvolňují do extracelulárního prostoru, tedy mimo buňky. Tato skupina zahrnuje různé typy vezikulů, jako jsou exosomy, mikrovezikuly a apoptotická tělíska, které se liší velikostí, složením a funkcemi. Pro jejich detekci a analýzu se běžně používá průtoková cytometrie, která umožňuje detailní charakterizaci těchto malých částic. Nastavení průtokového cytometru je důležité pro získání přesných a spolehlivých výsledků. Hlavním cílem práce je definovat parametry průtokového cytometru, které jsou klíčové pro úspěšnou detekci extracelulárních vezikulů a zavést metodiku detekce EV do praxe. Experimentální práce v laboratoři. |
| In vitro testování cytotoxicity senzorických polymerů |
| status |
obhájená BP, Veronika Šeflová |
| školitel |
Mgr. Olga Buchar Klinovská |
| anotace |
Stanovení biokompatibility uhlíkových nanomateriálů, které cílí na aplikaci v biomedicíně a v oblasti životního prostředí, je nezbytným krokem před jejich samotným využitím v praxi. Cílem bakalářské práce bude testovat biokompatibilitu biosenzorického materiálu v podmínkách in vitro. Testovány budou vrstvy polymerů s obsahem kvantových teček, schopných odezvy na přítomnost amoniaku v prostředí. Experimentální práce v laboratoři. |